ZOO Lešná

Jsem se po 3 letech konečně dostal do náádherné zoologické zaahrady na Lešnou. A je to tam zase úplně nové. Nové budovy, nové záchody, zvířata přemístěná, zpravidla o 3 roky starší, nebo mrtvá či nově narozená a skoro všechna umí kousky. Některá umí kousků moc, některá zviřátka nedělají kousků mnoho. Ale třeba takoví tučňáci jsou vyloženě nudní. Jenom tam blbě stojí a čučí. I ten lenochod udělal kousků víc.

Potkal jsem ho v zoo.

Vlastně ani ne tak ho, ale spíš je...a navíc jsem je nepotkal tam, ale byl jsem s něma domluvený... prostě jsem sem jen chtěl nějak zakomponovat ten divný film s našimi bývalými skorospolužáky z gymplu. Dobřééé, nepovedlo se to. Takže znova...

Doo Zoo jsem šel s Mejlou a Peťou a oba měli foťáky a docela dost fotili a moc pěkně navíc. Takže jsem se rozhodl, že vyhlásím soutěž o nejvtipnější zviřátko ZOO Lešná. Nejsměšnějšímu zviřátku bude výsledek soutěže oznámen ústně při další návštěvě a bude si moci vybrat mezi poukazem na elektrospotřebiče v hodnotě 100 000.- a novou Škodou Octavia. Navíc se zúčastní jednoho dne při natáčení ve vile Vyvolených a bude si moci ponechat všechny obdržené hlasy.

A tu ještě nějaké momentky, soutěž je ve článku výše.

TTA mají bronz.

Trvalo to teda 4 měsíce, ale konečně se objevil článek o TTA. Ani není tak pochvalný a ódypějící jak samozřejmě všichni reálně očekávali, ale tak přece jen si tento skvělý a jedinečný tým považujou, tak super.

Toť

Taky je tam teda nehorázně gramatických a věcných bot, ale to taky neva...
Takže zhruba měsíc před začátkem nového ročníku se TTA můžou pomalu chystat aby aspoň obhájili.

Chata Bečva

Tak jsme se zase vrátili z Bečvy. Po dvouleté přestávce jsme strávili pár dní u Tečků na chatě na Horní Bečvě. Počasí nicmoc, slivovice a pivo lepší, grilované maso pak úplně nejlepší. Původně plánované dvě cyklistické etapy v okolí Beskyd tak sice vzaly za své, ovšem o jiné aktivity rozhodně nouze nebyla. Turisticky jsme prošli náměstí v Rožnově a hřebínek na Soláň, u TV jsme pomohli Šebrlemu vyhrát zlato a Šrekovi získat Šrekovou nebo co... no bylo toho moc. Poměrně vtipné pak bylo:

- Pospetzovo rozdělávání ohně
- Pospetzovo sekání třísek (ze kterých se pak marně snažil rozdělat oheň)
- Tečkova snaha zmlátit Laviho (který to neumí)
- Tečkova bitka s Pospetzem
- Honzkova účast na bitce Tečky s Pospetzem (převrácený stůl)
- ... a především různé hefty (např. Perlo, nekvič!)

Těm účastníkům, kteří výše zmíněné dříve příliš neznali, byl udělen Bobřík odvahy (Zuzka). Těm účastníkům, kteří výše zmíněné dříve velmi dobře znali a přesto zůstali, patří Cena za trpělivost (Terča, Šárka). Těm účastníkům, kteří přijeli aspoň na chvíli, přestože ohrozili svou fotbalovou kariéru, patří Cena za ochotu (Chock). Těm účatníkům, kteří se na nás vysrali, patří Mejlova cena.

Mimochodem střecha chaty je velmi pěkně natřená, červená a v noci klouže.

Něco sportu...

Skončila prázdninová okurková sportovní sezóna a vedle startu fotbalových soutěží, prvních hokejových zápasů, probíhajícího MS v atletice, či sobotního startu Vuelty, pokračuje v americe (ano, tam kde je Janík teď) tenisová sezóna v podobě US Open. No a k tomu jsem našel tohle podlě mě docela vtipné videjko. Ti zasvěcení se možná i zasmějou. Novak Djokovic (mimochodem fakt machr, docela mu fandím) na něm paroduje styly Roddicka, Hewitta, Nadala, Sharapovové, Samprase a Ivaniševiče.

Něco kultůry...

Vedle aktivního pití a sportování a dobrodružných výletů patří k prázdninám také kultura. Kromě jednoho fesťáku a dvou návštěv kina (tolik, asi jako za předchozích 24 měsíců) se toho o prázkách příliš nedělo, a tak napíšu spíš na co se těším, až pomine hezké počasí a já budu odkázán jen na tu kultůru. Tak nejprve hudba.

V Praze je toho samozřejmě zase milion:

Mark Foggo 19.09. Futurum
Discoballs, Prague Ska Conspiracy 22.09. CP Opatov (zadara)
The Quakes 29.10. Blues Rock Club
Róisín Murphy 2.11. Roxy

No něco z toho snad v době zařizování Erasma stihnem.

Co se týče filmového plátna, přesune se asi zase na monitor kompů na kolejích, abych ušetřil na jiné věci. Je to škoda, v kině bývá hezky, no ale... těším se na další čučení na seriály (nové IT Crowd, klasické Simpsny či nějaké nové blbiny). Z filmů připravených na prázdniny, jsem samozřejmě neviděl nic, takže to musíme taky dohánět. Viděl jsem jen The Good, the Bad and the Ugly. Bomba.

Ze čtecí kultůry jsem se po červnových zkouškách pustil do Irvingova Světa podle Garpa, což je úplně moc čtivé a baví mě to. Vedle toho čtu jakože učebnici španělštiny z roku 1964. Tak snad si z toho něco odnesu.

V Praze třeba půjdem i do divadla, což bývají taky skvělé akce - za 3 pětky do Národního, to potěší už samo o sobě. A jednou za uherský rok se díky tomu cítíme jakože fakt kulturně žijeme a nesedíme jen v té hospodě nebo nečučíme z balkona na kolejích.

Tento článek je divný.

4. etapa, Ej, od Buchlova větr věje

V pořadí již 4. etapa zavedla opět pouze jednočlenný peloton do okolí Chřibů. Závodní pole navštívilo 4 okresy a projelo všemi jejich okresními městy. Na 180 km dlouhé trati čekalo na jezdce několik menších stoupání. Trasa nevedla přes žádné pohoří, pouze v okrajových oblastech Vizovické vrchoviny, Litenčické pahorkatiny a zejména Chřibů. Vzhledem k silnému severnímu větru byl zdaleka nejhorší částí zhruba 70km, kopcovitý úsek mezi Hodonínem a Kroměříží.

(Zlín - UH - Hodonín: 80 km, 3h)
(Hodonín - Kyjov - Kroměříž - Zlín: 100 km, 5h)

Mimo dominanty Buchlovského hradu projížděl peloton kolem sídla firmy RI okna v Bzenci či Ratíškovického Nou Campu. V Hodoníně v restauraci U Kačera si dal menu smažák se sýrem. Po cestě potkal již tradičně milion přejetých kočiček, zajíčků, ježečků a bažantů ... a teda dle toho kvanta náhrobků u silnic i lidí. Takže poslouchejte Pavla Soukupa a jezděte opatrně!!!

Zme naprogramovali ten internet...

Chvíli to trvalo (a k dokončení ještě chvíli potrvá), ale pracovní verzi stránek jsme před okamžikem plácli na net. Proto taky nic nepřibývá tu, protože prostě nic nedělám, nikam nejezdím a tak. Jenom s Janíkem jsme se jeli rozloučit, to jo, odjíždí nám do ameriky. Bude nám chybět, kluk ušatá... ale tak bude psát na blog svůj, tak si budem aspoň číst o něm, že jo? .......No a zpátky k tomutok. Tak kdybyste někdo chtěl třeba zítra jet na Rilu nebo Pirin tak si můžete přečíst nějaké rady a tak. Jinak pogramování je věc super, i když to prý programování žádné není, jak mi řekl kámoš programátor. A to fakt asi není, protože tohle bylo strašně lehké. A programování je těžké. A tak vůbec... PS: jsou tam fakt pěkné obrázky...

Rila, Pirin 2007